Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prvohorní zalednění jako obdoba kvartérních glaciálních cyklů?
Kubíček, Martin ; Laurin, Jiří (vedoucí práce) ; Laibl, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání dvou hlavních ledovcových období fanerozoika, mladopaleozické doby ledové a zalednění v kenozoiku a pleistocénu. Hlavním cílem práce je porovnání faktorů vedoucích ke glaciaci a jejich řídících mechanismech na krátkodobé a dlouhodobé úrovni, srovnání základních znaků zemských cirkulačních systému. V neposlední řadě také vymezení nevyřešených otázek a úvaha nad možností využití robustnějších dat z kenozoika, které poukazují na velmi komplexní chování klimatického systému a jeho složek. V obou porovnávaných obdobích se jeví hlavním řídícím faktorem klimatu obsah skleníkových plynů v atmosféře. Dalším společným znakem je sestupný trend teploty, projevující se zpočátku méně výraznou a dynamickou glaciací v období svrchního devonu, eocénu a oligocénu. Charakteristický je přechod do nejchladnějších fází s nejnižší průměrnou teplotou a největším objemem kontinentální kryosféry. Na základě obsahu CO2, amplitudy glacieustatických oscilací nebo projevů Milankovičových cyklů je možné považovat za analog pleistocénu sled několika glaciačních eventů v intervalu serpuchov až sakmar. Rozdíl oproti relativně uniformnímu pleistocennímu zalednění spočívá v přítomnosti velkého počtu glaciačních center v prostoru Gondwany. Určitá podobnost je zaznamenána v krátkodobých...
Paleoenviromentální záznam jezerních sedimentů karbonu středočeských a západočeských pánví:analýza a korelace mineralních a biogenních proxy
Lojka, Richard ; Hradil, David (vedoucí práce) ; Hladil, Jindřich (oponent) ; Janočko, Juraj (oponent)
Práce shrnuje výsledky multidisciplinární paleoenviromentální a paleoklimatické studie nejvýznamnějšího jezerního horizontu svrchního karbonu - malesických vrstev slánského souvrství středočeských a západočeských kontinentálních pánví. Analyzována byla vrtná jádra jemnozrnných sedimentů ze dvou nově provedených vrtů situovaných do kladensko- rakovnické a plzeňské pánve ve vzdálenosti přibližně 80 km. Sledovány byly struktury a periodicita laminace, minerální a izotopické složení autigenních minerálů, zejména sideritu, složení detritických minerálů včetně asociací jílových minerálů a složení autochtonní a alochtonní organické hmoty včetně palynospolečenstev. Detailní analýza vrtných jader dovolila identifikovat dílčí fáze vývoje jezerního systému spojené s fluktuací úrovně jezerní hladiny a stratifikací vodního sloupce, které byly řízené celkovými srážkovými úhrny a jejich celoroční distribucí. Vývoj srážek ovlivňoval také hustotu a skladbu vegetačního pokryvu v okolí jezera, charakter zvětrávání zdrojových hornin a degradaci organické hmoty v povodí, a v konečném důsledku tak ovlivňoval i charakter a skladbu materiálu přinášeného do jezerní pánve. Kromě těchto společných znaků, byly mezi studovanými lokalitami pozorovány také významné odlišnosti. Zvýšený podíl lamin primárního...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.